Nejdek v Krušných horách
Nejdecký Penny-Market
Sama o sobě by tato budova tak odpudivým dojmem snad ani nepůsobila, ovšem pouze za podmínky, že bychom nevěděli, jak vypadá okolní zástavba.
A o to právě jde. Vezmeme-li v úvahu, jaký tvar mají střechy obytných domů v sousední Husově ulici,
přidáme-li pohled na střechu staré školy a před ní stojící tělocvičny
... a uvědomíme-li si, že i architekt komplexu nové firmy Witte tvořil takříkajíc "v souladu s kontextem místa",
neubráníme se dojmu, že budova Penny-Marketu působí - lidově řečeno - jako pěst na oko. Není však jediná. Nedaleko od ní se nad městem vypíná poloopuštěný "mrakodrap" nejdecké česárny vlny (dnes fa Vlnap) - ten ovšem vznikl v období totality, kdy estetika v architektuře byla častokrát tím posledním, co "budovatele socialismu" zajímalo.
O to nepochopitelnější je, že bývalá radnice akceptovala ve svém městě další podobnou hrůzu. Nezbývá, než se ptát, proč se stavitelé Witte mohli místním urbanistickým podmínkám přizpůsobit, a proč totéž nikdo nepožadoval po projektantech budovy Penny -Marketu?
Ale protože smyslem této rubriky není pouze kritika, zaměříme se také na něco pozitivního ...
Nejdek patří mezi města, která nemají mnoho slavných rodáků. Kromě "krále Miroslava" z filmové pohádky O pyšné princezně (Vladimír Ráž) je to štábní kapitán Otakar Korec. O to víc si těchto osobností dokáže vážit - nejen zásluhou radnice, ale také občanského sdružení Jde o Nejdek. Na horním snímku je pamětní deska nacházející se na místě , kde stával rodný dům Otakara Korce, který bohužel zahynul hned na začátku druhé světové války ve Francii.